Z města cesta

Epizodický dokument Tomáše Vorla Z města cesta tvoří zajímavý pandán k jeho hořké komedii Cesta z města (FP 10/2000), v níž tvůrce jasně vyjádřil svůj postoj k moderním civilizačním problémům ve prospěch klidného, zdravějšího a podle něj spokojenějšího života na venkově. V pěti samostatných dokumentech, jejichž jedinou spojnicí kromě základního tématu (tedy hledání úniku ze stresu města a někdy i úniku před sebou samým a společností) je postava trampa Kima, který se mimo svého „příběhu“ objevuje i v ostatních epizodách jako toulavý host. Právě tramp Kim se ovšem jako jediný z protagonistů, jimiž jsou herečka Eva Holubová, herec, scenárista a tvůrce reklam Petr Čtvrtníček, kočí Jiří Hruška a herec, divadelník, bavič a podnikatel Bolek Polívka, neobjevil ve zmíněné Cestě z města. Postavy spojuje i vesměs neblahá zkušenost s alkoholem a také přátelství s režisérem. – Tomáš Vorel na filmu pracoval už od roku 1998. Dokument o kočím Hruškovi začal natáčet ještě před Cestou z města. Jezdil za svými hrdiny sám s digitální kamerou (Canon DV XM1) a sledoval je v nejrůznějších prostředích. Dílo sestříhal z více než sta hodin materiálu. - Zatímco tramp Kim se pohybuje volně v lesích, u řek i po venkovských hospodách a téměř marně hledá pravé trampy, Eva Holubová tráví volný čas s manželem a malými dětmi na chalupě. Petr Čtvrtníček jako hrdý majitel několika lodí dokazuje, že žít „v přírodě“ lze i uprostřed Prahy. Kočí Hruška město definitivně opustil a živí se jako svážeč dřeva v různých vsích. A Bolek Polívka ukazuje, co dokázal udělat se svou známou farmou v Olšanech. Hrdinové vykládají o sobě, o vztahu k přírodě, k městu i k lidem, o hledání, o práci, někdy i o politice a dnešní společnosti, o marnosti i o prchavých chvílích štěstí. Často zase naopak o nich mluví ti, kteří se pohybovali i pohybují v jejich okolí. Právě bezprostřednost a syrovost jednotlivých výpovědí jsou zřejmě nejsilnějšími stránkami filmu, jenž by možná snesl kratší metráž. Vorel, který ostatně konstatuje, že jeho vlastní příběh se odehrává někde mezi těmi pěti, je zároveň citlivým pozorovatelem české krajiny i jejích obyčejných obyvatel. Jeho přesvědčení o vyšší kvalitě života na venkově či v soužití s přírodou neční tak prvoplánově jako ve zmíněném hraném filmu. – Snímek byl nejen natočen a zpracován digitálně, ale navíc je jako první český film uváděn do kin, vybavených velkoplošným videem či dataprojektorem, buď na Betacamu, na VHS nebo na DVD. To je po uvedení Němcových Nočních hovorů s matkou na internetu další průlom nových technik v české kinematografii.

Tomáš Bartošek Filmový přehled 2002/11