Velké vydírání

Kontroverzní akční drama o policejním komisaři, který se rozhodne překročit své pravomoci a po vzoru westernových mstitelů vezme zákon do svých vlastních rukou, patřil v 70. letech v Itálii k nejodsuzovanějším a nejcenzurovanějším filmům. Někteří kritici mu vyčítali, že podněcuje k násilí a nenávisti.

Na scénáři filmu Velké vydírání se společně s jeho režisérem Enzem G. Castellarim podílel i tandem Massimo De Rita a Arduino Maiuri, s nímž spolupracovali i režiséři Carlo Lizzani, Damiano Damiani či Pasquale Squitieri. Autorská dvojice tentokrát napsala kontroverzní příběh o policejním komisaři, jenž se v rámci policejního sboru marně snaží zastavit násilné řádění zločineckého gangu na malém italském městě. Nakonec se rozhodne sestavit samozvanou eskadru smrti, jejíž členové mají s gangem nevyřízené osobní účty.
Enzo G. Castellari ve filmu klade velký důraz na akční sekvence, jejichž efektní vyznění umocňuje využití zpomalených záběrů i specifické střihové konfigurace. Značnou pozornost věnuje i dlouhým automobilovým honičkám, tedy scénám, které představují jeden ze základních rozpoznávacích rysů policejního filmu po italsku.
Postava osamělého komisaře do určité míry tematicky koresponduje s podobně pojatými figurami v režisérových dalších filmech La polizia incrimina, la legge assolve (Policie obviňuje, zákon osvobozuje, 1973), Cesta rajské smrti (La via della droga, 1977) a Il giorno del cobra (Den kobry, 1980).
Castellari byl italskou levicovou filmovou kritikou často obviňován z oslavy stylizovaného násilí a z nahlížení spravedlnosti z pozice aktu osobní msty. Filmový kritik Morando Morandini snímku Velké vydírání dokonce vyčítal, že přímo podněcuje k násilí a nenávisti: „Je to fašistický, ubohý a hloupý film. Stereotypní postavu osamělého mstitele totiž spojuje s postavou policisty, který není schopen vykonávat služební povinnosti v rámci zákonů právního státu. Snímek tak podporuje reakcionářskou představu, že se s kriminalitou nemá bojovat zákonnou cestou, ale s pomocí násilí podle pravidla: ,Oko za oko, zub za zub'."
Morandini film kritizuje také kvůli jeho misogynským projevům a genderové diskriminaci ze strany mužského publika, které údajně během projekcí filmu v kině aplaudovalo při scénách násilí a sadismu páchaných na ženách.
Jan Švábenický
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2015

oficiální text distributora,