Toman

Po výpravných historických a životopisných snímcích Masaryk (2016; r. Julius Ševčík) a Milada (2017; r. David Mrnka) přichází režisér, scenárista a producent Ondřej Trojan s dalším obdobným filmem Toman. Zatímco se zmíněné tituly věnovaly předním českým politikům (Janu Masarykovi a Miladě Horákové), Trojanův snímek se zabývá temnou osobností v pozadí, jejíž kariéra vrcholila v období třetí republiky, tedy v letech 1945-1948. Sleduje životní dráhu komunistického právníka (slovensko-maďarského Žida) Zdeňka Tomana (1909-1997), který strávil válku jako úředník v exilové londýnské vládě a na jejím sklonku působil jako repatriační úředník na Podkarpatské Rusi. Po válce přichází do Prahy a díky přátelství s vysoce postavenými funkcionáři získává místo ve vedení rozvědky s úkolem opatřovat ilegální peníze na volební kampaň komunistů. Projeví se jako dokonalý politický šíbr, zkušený manipulátor a také jako kšeftař a šmelinář, který si značnou část peněz, získaných zejména z Británie prodejem pašovaných šperků a diamantů, ponechává pro sebe. Zároveň se uplatní i jako muž, který dokáže dostat přes české hranice tisíce židovských uprchlíků z Polska či z Maďarska, kde vládne antisemitismus. I za ně si nechává dobře zaplatit šéfem americké humanitární organizace. Děj je uvozen výslechem zatčeného Tomana v roce 1948 a končí jeho útěkem přes hranice po dobrodružném úniku z vězení v tomtéž roce. S popisem jeho činnosti v letech 1945-48 se tvůrci věnují i mužovu soukromému životu s manželkou Peslou, jež po jeho zatčení spáchá sebevraždu. Závěrečné titulky (v nichž jsou vedle fotografií představitelů i fotografie skutečných osob) stručně postihují osud nejen Tomana a jeho rodiny, ale i dalších lidí z jeho okolí. – Jako námět posloužily rozhovory Franka Reisse se Zdeňkem Tomanem-Goldbergerem a historické prameny. Autoři se koncentrují na pokud možno věrný záznam událostí, přičemž uvádějí na plátno téměř sedmdesát postav; jejich jména a funkce jsou sice uvedeny v podtitulcích, ale množství aktérů navzdory tomu znesnadňuje divákovi orientaci. Nesporně zajímavé a důležité dílo tak trpí zahlceností a až přílišnou popisností. Nicméně přináší důležité informace o zrůdnosti komunistické ideologie a jejích vykonavatelů, usilujících o bezvýhradné ovládnutí státu. Hrůza nastoleného režimu se později naplno projevila v politických procesech, jež „semlely“ jak Tomanovy protivníky, tak spojence. Zároveň je zde naznačen důvod (tedy vydírání z Tomanovy strany), proč Jan Masaryk jako ministr zahraničí nepodal v roce 1948 demisi s ostatními demokratickými členy vlády a tím umožnil Gottwaldovi jeho puč.

Zdroj: -tbk- / NFA