Texaský masakr motorovou pilou 2

Režisér Tobe Hooper se po dvanácti letech vrátil k domácím receptům texaské kuchyně, jen tentokrát místo sugestivní hrůzy a nervy drásajícího vypětí svého legendárního debutu servíruje vyšinutou hororovou satiru na tradiční americké ideály v čele s institucí rodiny a snu o velkém úspěchu malých rodinných podniků.
Producent Menahem Golan snil o tom, že ze společnosti Cannon Films udělá jedno z hollywoodských hlavních studií po vzoru zlaté éry továrny na sny, kterou bezmezně obdivoval. V době, kdy Hollywood procházel restrukturalizací, Golan svou společnost zarytě vedl po vzoru mnoho let přežitého klasického studiového systému, jehož součástí bylo také smluvní vázání tvůrců a hvězd na tři či více projektů najednou. Jedním z filmařů, kterého si takto pojistil, byl i zářný talent hororového žánru Tobe Hopper, který v roce 1974 navždy proměnil celý žánr fenomenálním Texaským masakrem motorovou pilou (The Texas Chain Saw Massacre).
Díky smlouvě na tři filmy a štědrému finančnímu zázemí mohl Hooper pod záštitou Cannon Films realizovat osobní libůstky, jakými jsou pocta klasickým britským hororům Síla života (Lifeforce, 1985) a remake padesátkového paranoidního sci-fi braku Invaders from Mars (Invaze z Marsu, 1986). Hlavním důvodem, proč Golan smlouvu Hooperovi nabídl, byla vidina kasovního trháku v podobě pokračování režisérova nejslavnějšího filmu.
Hooper ovšem k zadání natočit dvojku Texaského masakru motorovou pilou přistoupil jinak, než jak si představoval nejen jeho chlebodárce, ale i většina diváků nadšených prvním snímkem. Namísto toho, aby se podruhé vydal do stejné řeky drásavého a impresivně natočeného hororu, totiž sequel pojal jako hororovou frašku, která vedle toho, že jednotlivým členům ústřední kanibalské rodiny dává bizarní psychologii a absurdní motivace, si ještě satiricky utahuje z ikon a hodnot Ameriky.
Zastřešující šílenství a hysterie pak nejsou pouze projevy uzavřeného burleskního světa filmu, ale současně reflexí osmdesátkové společnosti a kultury. Tváří v tvář bláznivé realitě tak Hooper vytvořil pompézní pouťový dům hrůzy plný morbidně vyšinutých panoptikálních výjevů, jehož stěnami rezonuje hrdelní řev děsu i vyhrocené zvrácenosti.

Jiří Flígl
LFŠ 2015

oficiální text distributora,