Skleněná ústa

Zneklidňující vizuální dílo oproštěné od dialogů a klasických vyprávěcích schémat vzniklo na základě instalace cyklu videoartů Majewského pro MoMA v New Yorku. Sled bizarních obrazů představuje průřez vědomím mladého básníka ovlivněného traumatem z dětství.
Impulzem pro vznik ryze autorského počinu Skleněné rty byla instalace vzájemně provázaných 33 videoartů s názvem Krev básníka (Blood of a Poet), která otevřela retrospektivu Lecha Majewského v Muzeu moderního umění v New Yorku v roce 2006. Název Krev básníka se v souvislosti s tímto dílem objevuje rovněž jako alternativní název. Již jako celovečerní snímek vyprávějí Skleněné rty příběh mladého básníka, který se po smrti své matky ocitne na psychiatrickém oddělení. Hrdinu poznáváme skrze jeho sny a imaginace, ale i obsese a traumata. Přízraky minulosti se proplétají s ponurou atmosférou léčebny, ale vnitřní svět hrdiny je daleko zajímavější než okolní realita. Jsme přímými svědky vivisekce jeho psychického stavu. Skrze vzpomínky traumatizovaného básníka se nám nabízí znepokojující pohled na jeho výchovu a dětství. Vize hrdiny se překrývají a komunikují mezi sebou, což vyžaduje od diváka neustálou pozornost. Na druhou stranu tento postup umožňuje divákovi vytvářet individuální a zcela nové způsoby interpretace. Můžeme tak sami prozkoumávat rozličná témata a motivy, počínaje od těch biblických až po ty barokní.

Stejně jako v některých svých dalších dílech, zvolil i zde Majewski inovativní přístup k vyprávění a dramaturgii. Zcela rezignoval na dialogy a chronologické řazení událostí. Místo toho předkládá divákům tok bizarních obrazů, výjevů a vizuálních asociací, které v souhrnu tvoří komplexní průřez vědomím hlavního hrdiny a jejichž řazení se řídí svou vlastní logikou. Pečlivě stylizované obrazy kontrastují s dramaturgickou anarchií a zneklidňující atmosférou snímku. Vzhledem k povaze díla, jež se vyznačuje silnou vizuální stránkou, jistě nepřekvapí, že bylo prezentováno nejen na významných filmových festivalech (např. Locarno), ale rovněž v prestižnějších muzejních síních (premiéra v Pacific Cinémathèque ve Vancouveru).

Letní filmová škola