Rodina je základ státu

Po hořkých komediích (FP 9/2009) a (FP 9/2010) se režisér a scenárista chystal natočit nový snímek Rodina je základ státu ve stejném žánru. Postupně se mu látka podle jeho vlastních slov proměnila v rodinné drama, stopy po původním záměru však ve filmu zůstaly v podobě humorných situací a vtipných dialogů (včetně zdařilých hlášek). To vše se ještě prolíná s žánrem road movie. – Libor Pokorný vyměnil místo učitele za profesi dobře placeného bankovního manažera. Žije s manželkou Ivou a dětmi Lukášem a Tínou v moderní vilce v Pyšelích u Prahy. Jenže najednou spadne klec a on je vyšetřován kriminálkou kvůli pětimiliardovému „tunelu“. Impulzivně se rozhodne a odjede s rodinou „na výlet“ na Moravu. Ve Strážnici se náhodou setkají s bývalými spolužáky z pedagogické fakulty Lenkou a Jurou a stráví u nich jeden den. Nakonec je vyšetřovatelé dostihnou v hotelu v Beskydech a muže zatknou... – Cesta je samozřejmě tradiční „záminkou“ k vyjasnění vztahů mezi manželi i k mužovu vnitřnímu vyrovnání se s kritickou životní situací. Libor přitom přiznává i chápe svou vinu, nepovažuje ji však za fatální selhání, nýbrž jen za „prohru v ruletě“. Zároveň si uvědomuje, jak moc závisí na rodině a jakou oporu má v manželce, která možná záměrně přehlížela postupnou změnu jeho morálních hodnot. Téma proměny slušného člověka ve zločince na pozadí všudypřítomné korupce a okrádání v naší současné společnosti popisuje Sedláček ve svém autorském snímku s civilním přístupem a zároveň (až na výjimky) s dosti chladným odstupem. Opět přesvědčuje o tom, že v dnešní české kinematografii představuje přemýšlivého solitéra, jehož dílo se rozhodně nepodbízí, ale zároveň je svým způsobem divácky vstřícné a sdělné.

Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2011/11