Pozvání na večírek

Po filmu Chudák Luka se bulharský režisér Jakim Jakimov obrátil k současnosti. Podle scénáře Ljubomira Janova, který touto prací ve filmu debutuje, natočil film o přátelích z dětství, kteří se sejdou na improvizovaném večírku. Dostaví se na něj všichni – až na jednoho. Jeho nepřítomnost a dohady, proč právě on nepřišel, dají podnět k mnoha otázkám, jež jsou blízké i divákům: o přátelství, o věrnosti ideálům z mládí, o lásce a o životním postoji vůbec.
Scénář, v němž je záměrně potlačena dramatičnost, nese zejména v dialozích stopy původní Janovovy novinářské profese. Jakimov vytvořil film o celkem průměrných lidech z různého společenského prostředí a s běžnými starostmi. Obtížnou práci měl zejména kameraman Ivan Velčev, protože téměř celý příběh se odehrává v jediném interiéru a v krátkém časovém rozpětí. Pro větší bezprostřednost a věrohodnost byl i zvuk snímán synchronně. Ve filmu Pozvání na večírek, koncipovaném bez ústředního hrdiny, vytvořili hlavní postavy přední bulharští herci, z nichž je u nás nejznámější Violeta Donevová.
Filmový přehled 11/1982