Poslední leč

Kinematografický záznam inscenace Divadla na provázku: scény z divadelního představení jsou proloženy rozhovory obou představitelů o postavách revírníka z Mrštíkovy Pohádky máje a dr. Burkeho z Podivuhodného odpoledne od Ladislava Smočka. Ani věrný a úplný dokument, ani svébytná umělecká hodnota.

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu


Po úspěšné adaptaci představení brněnského Divadla na provázku Balada pro banditu a svébytném filmu o odkazu předního československého divadelníka Blues pro EFB pokračuje režisér Vladimír Sis v nastoupené cestě dalším experimentem -přepisem hry Boleslava Polívky (spolupráce Jiří Pecha) Poslední leč. Jedinými protagonisty této nezvyklé podívané, v níž se dialogy prolínají s pantomimou, jsou revírník z románu Viléma Mrštika Pohádka máje a doktor Zvonek Burko ze hry současného dramatika Ladislava Smočka Podivné odpoledne doktora Zvonka Bur-keho. Děj je velmi jednoduchý: doktor Burke přichází navštívit tak jako každý rok stařičkého pana revirníka, o něhož se stará pečovatelka Dobruše. V malé, nepříliš útulné místnosti prožívají oba přátelé neuvěřitelná dobrodružství, v nichž diky jejich fantazii mění úplné všední věci svou funkci, představy se stávají skutečností a vzniká tak bláznivý svět, v němž je možné všechno. Základním principem je tu hra na hru, jíž revírnlk (Jiří Pecha) a doktor Burke (Boleslav Polívka) někdy podléhají a jindy z ní vědomé nebo nevědomě vystupují. - Převážná část filmu je tónovaným záznamem provedení divadelní hry ve filmovém ateliéru. Do tohoto záznamu jsou prostříhány úvahy obou herců o tom, jak hru dělat, a exteriérové záběry, které mají „dynamizovat vcelku statický obraz a evokovat v divákovi určité pocity, vážící se k druhému plánu podívané.

Autor/Zdroj: /Letní filmová škola