Nevěsta k zulíbání

Podle námětu a scénáře Kataríny Slobodové natočil režisér film s rozmarným názvem Nevěsta k zulíbání. (V hrané tvorbě debutoval povídkou Víkend z filmu , pro děti natočil Indiány z Větrova.) Děj tohoto druhého Matulova celovečerního filmu se odehrává v současnosti, v Praze i v malé slovenské vesničce a seznamuje nás komediální formou s osudy stárnoucí dívky a úspěšného "donchuána". Architektka Květa Šmídová překročila třicítku, je tedy v takzvaném "staropanenském" věku, je také nervózní, nespokojená, ale kompenzuje to zájmem o své zaměstnání, auto a jachtu, baví ji každá práce, i mužská. Na první pohled působí vyrovnaně, muže chápe jen jako kamarády. Její kolega Karol Molnár - přitažlivý, všemi obdivovaný muž - jí jde na nervy svou lehkomyslností a nezodpovědným přístupem k životu. Je ale spravedlivá a uznává, že rozumí své profesi. Ani ona nemá Karolovy sympatie, přesto ji však jednoho dne potřebuje - lépe řečeno její auto. Jeho sestra na Slovensku se vdává a on shání vhodnou dopravu. Květa jeho prosbu neodmítne a na svatbu ho opravdu doveze. Nemá v úmyslu se tam zdržet, ale spontánní přijetí svatebčanů změní její plány. Všichni ji totiž považují za Karolovu nevěstu... Květa, zahnaná do slepé uličky, se uvolí tři dny hrát toto divadélko a nezklamat milé hostitele. Začíná se jí na svatbě líbit, také Karol se chová jinak, jsou jeden druhým mile překvapeni, i v Praze...

Film a doba, č. 11 / 1980, s. 601 - 603.