Mladí muži poznávají svět

Mladí obyvatelé Sarajeva, kluci i holky, stojí před kamerou a mluví o svých otřesných zkušenostech s válkou. Zatímco český novinář Marek se po zdevastovaném městě pohybuje s naivní lehkomyslností, pro jednadvacetiletého muslimského mladíka Adnana je přežívání v zóně smrti každodenním chlebem. Válka ho naučila všemu, co našinec nemůže znát, a tudíž ani pochopit - kde najít střechu nad hlavou, jak zatopit, když nejde elektřina, čeho se najíst, když v obchodech nic není, kde co ukrást, jak se ubránit před jiným zlodějem... Marek a spolu s ním i divák se cítí jako vetřelci ve světě, kterému nejen že nemohou rozumět, ale kterému při nejlepší vůli nemohou ani pomoci. Krátkodobé materiální polepšení si či debata o známých českých osobnostech jsou jen drobnými vytrženími z tíživé reality, která na život obyvatel Sarajeva logicky nemají podstatnější vliv. Přitom zájmy a touhy mladých Sarajevanů se v ničem neliší od přání jejich českých vrstevníků - po objetí a lásce touží stejně spontánně jako po uvolnění na rockovém koncertu. Ovšem s tím rozdílem, že nové džíny a kokakola pro ně představují symbol svobody a blahobytu, zatímco tlustá kniha jen způsob, jak si dopřát teplý oběd.
Radim Špaček se v době uvedení filmu bránil žánrovému zařazení svojí prvotiny. Ačkoliv je osou vyprávění krátké milostné vzplanutí mezi Adnanem a Lejlou, snímek rozhodně nelze označit za romanci. Mladí muži poznávají svět kombinují prvky dokumentárního a hraného filmu, což není ani tak projev tvůrčího záměru jako spíš důsledek nezkušenosti autora i omezených realizačních možností v obléhaném Sarajevu (velmi výraznou zásluhu na výsledné podobě filmu má střihač Jiří Brožek). Zdánlivá Špačkova naivita snímek chrání před jeho politizací a zároveň mu pomáhá vytvořit umný pandán k odosobněnému válečnému zpravodajství, které nezúčastněně protéká válkou nezasaženými obývacími pokoji.
Snímek tehdy dvaadvacetiletého tvůrce byl uveden v hlavní soutěži karlovarského festivalu.
Jaroslav Sedláček, 36.LFŠ 2010