Informace o filmu
Snímek Mistr a Markétka, který v jugoslávsko-italské koprodukci natočil v roce 1972 režisér AIeksandar Petrovič, je adaptací stejnojmenného Bulgakovova románu, jenž vznikal dvanáct let. Tvůrci filmu ovšem již v úvodu upozorňují, že jde o snímek " na motivy " literární předlohy. - Spisovatel a dramatik (Mistr) Nikolaj Maxudov s utrpením přihlíží, jak členové Svazu proletářských spisovatelů znemožňují uvedení jeho hry Pontský Pilát. Spřízněnou duši nachází Nikolaj jen v mladé ženě Markétce, která se do něj zamilovala. Premi-
éru hry s pomocí kouzel zařídí záhadný cizinec Woland, jenž je ve skutečnosti Ďáblem a jenž jako vykonavatel vyšíí spravedlnosti také odstraní několik nejzavilejších Mistrových odpůrců. Když se spisovatel pokusí upozornit ostatní na pekelníkovu přítomnost, skonči v blázinci. Vyslanec temnot, unavený lidskou přízemností a ztrátou lidské víry v nadpřirozeno, předvede Moskvanům svou moc ve velkolepém a bizarním divadelním spektáklu; vyčerpanému Mistrovi pak (od Boha) přináší shledání s Markétkou a klidnou smrt... - Petrovič rezignoval na snahu vyjádřit filmovými prostředky co největší "objem " významů Bulgakovova mnohovrstevného díla. Román tak podlehl silnému zjednodušení: z fantaskní satirické a filozofické frašky se do přepisu dostaly vztah titulních postav jako milostná romance ze země ovládané byrokratickým aparátem, a přítomnost Ďábla a jeho pomocníků (Korovjeva, Azazela a černého kocoura) v moskevských ulicích. Vymizel tedy stěžejní faustovský motiv, zatímco alespoň zčásti zůstala zachována parabola Mistrova příběhu s biblickým příběhem Ježíše Krista a Piláta (román uvnitř románu se však ve filmové verzi změnil v divadelní hru). Na rozdíl od překvapivě nezúčastěného Uga Tognazziho v roli Mistra zaujme spíše Alain Cuny jako aristokraticky pojatý Satan,
jenž svou přítomností v ateistické' zemi paradoxně zvěstuje lidem existenci svého božského protějšku. Magický přesah, o němž dílo pojednává n s nímž je také Bulgakovův román odvyprávěn, ovšem Petrovičovu snímku schází...
Autor/Zdroj: /Popis
Fantastický příběh sovětského spisovatele Michaila Bulgakova z konce období NEPu, v němž se prolíná skutečnost se snovými představami. „Nemám nutkání vyprávět ve svých filmech příběhy. Myslím, že by šlo o plýtvání času mých diváků i mého vlastního. Věřím ve filmy zobrazující stav mysli, postihující každý jednotlivý detail každodenního života, který je příběhem sám o sobě, a zasahující sebemenší reakci či pohyb hlavy nebo ruky... Věřím, že takový film je médiem, které lépe než kterékoli jiné umělecké médium dokáže sdělit publiku vztahy mezi lidmi a věcmi, které je obklopují," říká režisér snímku Alexandar Petrovič.
Program ART
Autor/Zdroj: /Kino ART
Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu Michaila Bulgakova. Poněkud zjednodušil jeho různé významové roviny a zachoval především motivy milostné romance mezi perzekuovaným tvůrcem, divadelním autorem Nikolajem a jeho obdivovatelkou Markétou. Nikolajovi je zakázáno uvést svojí novou hru, kterou nakonec zrealizuje ve velkolepé podobě sám ďábel. Přítomnost ďábla v moskevských ulicích je dalším motivem, který se do filmu z knihy dostal. Petrovičova adaptace je v řadě aspektů diskutabilní a pro diváky znalé předlohy může být zajímavým srovnáním jejich vlastní a autorovy představy o románu.
Autor/Zdroj: /Febiofest
Snímek Mistr a Markétka natočil v roce 1972 na motivy románu Michaila Bulgakova v jugoslávsko-italské koprodukci Aleksandar Petrović. Fantastický příběh, v němž se prolíná skutečnost se snovými představami, se odehrává v Moskvě dvacátých let… Svaz proletářských spisovatelů chce zabránit Mistrovi - spisovateli a dramatikovi Nikolaji Maxudovi - uvést jeho hru Pilát Pontský. Oporu nachází v milostné rovině v mladé Markétce, v tvůrčí rovině v záhadném Wolandovi. Když Mistr šíří své zjištění, že Woland je ve skutečnosti Ďábel, je odklizen do blázince. Lidskou přízemností unavený pekelník ukáže v nadpřirozenost nevěřícím Moskvanům na premiéře Piláta Pontského svou moc… Filmová verze román zjednodušuje. Fantaskní satirickou a filosofickou frašku mění v milostný příběh lidí s byrokratickým aparátem a Ďáblem a jeho přisluhovači za zády. Faustovské téma obsahuje příběh jen okrajově, parabola Mistrova příběhu s biblickým příběhem Ježíše a Piláta však zůstala zachována, i když se román změnil v divadelní hru. Petrović, který studoval krátce i pražskou FAMU, nejeví snahu filmovými prostředky vyjádřit objem Bulgakovova mnohovrstevnatého díla. „Věřím ve filmy zobrazující stav mysli, postihující každý jednotlivý detail každodenního života, který je příběhem sám o sobě, a zasahující sebemenší reakci či pohyb hlavy nebo ruky... Věřím, že takový film je médiem, které lépe než kterékoli jiné umělecké médium dokáže sdělit publiku vztahy mezi lidmi a věcmi, které je obklopují," říká Aleksandar Petrovič.
Autor/Zdroj: /Kino AERO
Trailer
Štáb
Aleksandar Petrović
Herci
Ugo Tognazzi
Mimsy Farmer
Alain Cuny
Pavle Vujisić
Fabijan Šovagović
Ljuba Tadić
Taško Načić
Danilo 'Bata' Stojković
Zlatko Madunić
Radomir Reljić
Janez Vrhovec
Branka Veselinović
Eugen Verber
Fahro Konjhodžić
Vasa Pantelić
Podobné filmy