Masožravá Julie

Jsou situace, kdy nevyznat se v rostlinopisu je přímo trestuhodné. Nebo si tím aspoň lze způsobit spoustu nepříjemností. Jako v tomhle městě, kde ve školním kabinetě si klidně a spokojeně žila jedna masožravá kytka, taková nenápadná a decentní, co se jmenovala Julie. Nikomu neškodila, a aby se úplně neunudila, učila se s dětmi tu počtům, tu mluvnici, ba ani tělocviku se nevyhýbala. Po vyučování chodila na procházku po městě s panem školníkem. Večer s ním sedávala v jeho kuchyni a štupovala mu ponožky a lapala mouchy, aby měla něco k snědku, a protože jsou zhoubou pro lidi. Až jednou, snad že jí nějaká unikla, dostal dědeček školník spalničky a musel do nemocnice. Julie osaměla a ke všemu právě začínaly velikonoce. Ale naštěstí ji chlapeček Karel Tureček pozval k nim domů, že má maminka navařeny mísy dobrot a že bude mít z Julinky radost. A měla. Přinesla na stůl pečeného krocana a nestačila kytičce nakládat na talíř, celé kusance i s kostmi do ní jen padaly, tak jí chutnalo. Když se pan školník uzdravil, hned si pro ni k Turečkovům došel a odvedl si ji. Jenže Julie si doma místo much rovnou naporoučela takového krocana, jakého jedla na návštěvě. A protože ho nedostala, nakonec ze školy utekla. Toulala se po ulicích, nakukovala do výkladů a měla chutě. Když dorazila k výloze, v níž spatřila vytouženého krocana, neodolala, vpadla do obchodu, předběhla všechny lidi a hrnula se k pultu. Paní prodavačka ji obsloužila a chtěla 68 korun. Julie se však pustila do krocana a k placení se neměla. Než se paní za pultem stačila rozčílit, měla půlku v sobě. A zbývalo pár soust, když si pro výtržnici přišel strážník. Odnesl ji vedle do květinářství, kam vlastně kytky patří, a Julie se proti své vůli ocitla ve váze. Dlouho si v ní nepobyla, neboť se našel ženich, který chtěl koupit něco velice extra nevěstě do kytice a vybral si právě ji. Svatební obřad Julie přetrpěla a těšila se na hostinu. Už při přípitku strkala hlavu do talíře. Sotva si dvakrát ukousla, když se nevěstě zazdálo, že jí kytice uvadá a padá do jídla a nechala ji odnést do chladna. Julii strčili do komory, kde byly na policích připraveny hory pamlsků. Rázem zhltla všechno, co tam bylo. Když se mělo nosit na stůl, nebylo co a paní domu omdlela. Julie využila zmatku a prchla. Kam mohla jít? Dělala se nenápadnou mezi květinami v parcích a v zahradách. V okolí se ztratila kdejaká dobrota ze spíží i z obchodů. Město zachvátila panika. O nebezpečné Julii psaly noviny a lidé, kteří se v rostlinopise moc nevyznali, vytrhali všechny kytky ze záhonů. Ale město bez květin není vůbec hezké a tak byla škola rázem plná lidí, co si chtěli po večerech zopakovat rostlinopis. Odpoledne pan školník našel Julinku za městem ukrytou v kůlně – zděšenou a ubrečenou. Když slíbila, že se spokojí i s mouchami, že bude štupovat ponožky a vůbec bude hodná, půjčil jí pan školník svůj starý klobouk, aby ji nikdo nepoznal, a vrátili se spolu domů — jako dva školníci.

[will]. Masožravá Julie. Filmový přehled. 1975, č. 47 – 48, nestránkováno.