Láska a smrt

V rámci Allenovy první komediální etapy představuje Láska a smrt film možná nejlepší (či přinejmenším nejadresnější a nejpůsobivější). Ohlašuje ostatně mnohé aspekty, které poznamenají Woodyho další etapu - již více autobiografickou (Annie Hallová, Manhattan) a stejně tak jeho schopnost výstavby dramatického děje, jak ji pak předvedl třeba v Interiérech.
Ve filmu Láska a smrt se s Allenem ocitáme v Rusku počátku devatenáctého století, během invaze Napoleonovy (James Tolkan) armády. Zbabělec a snílek Boris Grušenko (Woody Allen) je tajně zamilován do své nestálé sestřenice Soni Volonské (Diane Keaton), která ovšem dává přednost Borisovu bratru Ivanovi (Henry Czarniak), jehož miluje a chce si jej vzít. Když jí ale tento plán nevychází, ze zklamání a na truc se vdá za starého bohatého obchodníka se slanečky.
Do osudů soukromých však již vstupuje válka s Francií, a jakkoli je Boris Grušenko nestatečným a neduživým pacifistou, na nátlak rodiny vstupuje do Kutuzovova carského vojska. Allenovským řízením osudu (když usne uvnitř kanonu) se však z Borise nečekaně stává válečný hrdina, který po návratu do rodné vesnice nachází svou Soňu již ovdovělou. Vezmou se, ale když Moskva upadne do rukou Napoleonových francouzských vojsk, Boris doplatí na svou neprávem získanou pověst hrdiny a Soňa jej přiměje k tomu, aby společně zosnovali plán na zavraždění Napoleona.
Pro Allena pochopitelně dobrodružství zbabělého Borise Grušenka, který se snaží s napoleonskými vojsky nechce - respektive bojuje po svém - není ničím jiným než záminkou, aby na sobě vlastním půdorysu napětí a kontrastu mezi osudem jedince a společnosti (zde mezi láskou a válkou) mohl podrobit svému nelítostnému humoru klasiky ruské literatury (tentokrát zejména Tolstého Vojnu a mír, najdeme však i spojitosti s Dostojevského Bratry Karamazovými). Aniž by však ztrácely svou nadsázku a komičnost, nabývají Allenovy dialogy již opět závažnosti, zejména, když se týkají smrti a Boha, když se zabývají častými tématy allenovského vesmíru.
(zpracováno s použitím podkladů Séptimo Arta)

Autor: ,