Knoflíkáři

Film vznikl z původně samostatných povídek, jež tvůrce dodatečně propojil společnými motivy.
Společným jmenovatelem tragikomických epizod ze současné Prahy, z japonského města a z paluby neblaze proslulého bombardéru Enola Gay jsou tajemné souvislosti, jemiž je běh událostí ovlivňován. Postavy (i motivy) přecházejí z jednoho příběhu do dalších epizod, a až tam se někde jejich osud završuje.
Petr Zelenka možná i bezděky pracuje s četnými motivy z úspěšných snímků: epizoda Taxikář, odehrávající se z větší části v jedoucím voze, upomíná na Jarmuschovo dílo Noc na Zemi, propojení jednotlivých příběhů rozhlasovým vysíláním a postava zmateného ducha zase odkazují k Tajuplnému vlaku téhož režiséra. Po vzoru Švanmajerových Spiklenců slasti téměř každý z hrdinů trpí nějakou úchylkou (odtud i název filmu); ta je však interpretována jako projev lidské jedinečnosti. Ve filmu lze dále vystopovat postupy jak Luise Buňuela (povídka Poslední slušná henerace), tak Miloše Formana (Pitomci). Výsledkem je ovšem kompaktní, nedělitelný celek. Zdröjem humoru je jednak tradiční spojení "vysokého a nízkého" (např. genetický poklad lidstva v podobě sušeného spermatu), jednak metoda nenápadného mystifikátorství, spojená s dokonalým využitím archivních snímků, kterou režisér v plné míře uplatnil již v předchozím snímku Mňága - happy end.

Autor/Zdroj: /Popis


Název filmu označuje fiktivní úchylku, kterou trpí jeden z hrdinů - knoflíkáři si vkládají mezi hýždové svaly zubní protézy a těmi pak nenápadně ucvakávají knoflíčky na čalouněném nábytku. Šest epizod filmu na sebe nepřímo navazuje a proplétá se v několika časoprostorových rovinách. První povídka se odehrává v létě 1945 v Japonsku, ostatních pět v noční Praze 90. let.
Petr Zelenka možná i bezděky pracuje s četnými motivy z filmů Jima Jarmusche, Jana Švankmajera, Luise Buňuela či Miloše Formana. Výsledkem je ovšem kompaktní, nedělitelný celek. Zdrojem humoru je jak tradiční syntéza „vysokého a nízkého", tak metoda nenápadného mystifikátorství, spojená s dokonalým využitím archivních snímků.
Program ART

Autor/Zdroj: /