Kainovo znamení

V řadě již třetí dílo Janusze Majewského, které vzniklo v polsko-československé koprodukci - po filmech Dvojí svět hotelu Pacifik a Slaná růže (Słona róża, 1982). Iniciátorem vzniku filmu byla tentokrát česká strana a Majewskému, jako již osvědčenému tvůrci, byla nabídnuta realizace scénáře uznávaného českého scenáristy Vladimíra Körnera. Z jeho pera vzešel příběh českého studenta Ludvíka Machla, který je kvůli svému zapojení do odboje proti rakouské monarchii zatčen a následně donucen ke spolupráci s tajnou službou. Když se však ukáže, že Ludvík je jako špicl nepoužitelný, je odvelen k tajnému vojenskému oddílu kamsi do slezského pohraničí. Ocitne se tak v nesourodé společnosti, kterou tvoří žoviální kapitán Truxa, polský hrabě von Rożyńský a pohledná rakouská služka Kitty. Již jako oběť komplotu se tak nic netušící Ludvík ještě víc zaplete do složitých událostí nadcházejícího válečného konfliktu.
Ačkoli se děj odehrává na konci 19. století, nejsou historické události prusko-rakouské války, i když se zásadně dotýkala obou zemí, prvotním zájmem filmu. Kainovo znamení se skrze zápletku - nelidské praktiky tajné policie - metaforicky vyjadřuje k době svého vzniku. Takto dobře míněná a trefně mířená kritika proti socialistickým tajným službám však vyšla naprázdno. Film měl v Československu premiéru počátkem roku 1990 a pozornost společnosti byla tehdy již upřena zcela jinam.
Již samotný scénář Kainova znamení, zahrnující jak polské, tak české postavy, zadal předpoklad pro zajímavé herecké příležitosti herců z obou zemí. Českou stranu hájí vynikající, i když méně známé výkony hereckých hvězd - Petra Čapka a Jiřího Kodeta. Největší pozornost ale strhává polský herec Olaf Lubaszenko, představitel hlavního hrdiny, který si za svůj výkon ve filmu Je třeba zabít Sekala (r. V. Michálek, 1998) odnesl o několik let později Českého lva.

Petr Vlček
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2016

oficiální text distributora,