Gladys

Časosběrný intimní dokument o podivuhodném životě a du­chovních obzorech stoleté Newyorčanky, jež udržuje léta spo­jení se zesnulým manželem. Snímek je příkladem režisérovy empatické metody, která jej samotného začleňuje do vyprá­vění, a současně jeho výpovědí. Žánrově ho Jasný charakteri­zoval jako „spirituální dobrodružství".
Po přesídlení do New Yorku (v roce 1984) se Vojtěch Jasný vedle pedagogické praxe na vysokých filmových školách věnoval dokumentárnímu filmu. Během realizace Valmonta natočil pro televizní cyklus PBC American Masters Portrét Miloše Formana a natáčení Valmonta (Miloš Forman's Portrait and the Making of Valmont, 1989), jenž byl kritikou komentován jako „pronikavý pohled na Formana a jeho práci". (The Los Angeles Times, 28. 12. 1989) Jasný se takto zapsal do širšího amerického povědomí.
S Milošem Formanem spolupracoval i na dalším dokumentárním projektu Proč Havel? (Why Havel?, 1991), který realizoval v Kanadě a částečně již ve vlasti. Forman tu působí jako vypravěč a průvodce a film, vůbec první o Václavu Havlovi v roli prezidenta, pozoruhodným způsobem podává zprávu o dobové euforické atmosféře i o Havlově nekonformní osobnosti.
Následně začal Jasný natáčet netradiční sběrný dokument Gladys (1998), v němž zachytil vyprávění Gladys St. John, své někdejší sousedky z Manhattanu, jíž bylo na konci natáčení sto čtyři let. Žánr filmu označil jako „spirituální dobrodružství", jak ostatně zněl i původní podtitul. „Spiritual Adventures" vystihuje souběžně duchovní život Gladys, jež dlouhá léta udržovala spojení se zemřelým manželem, i režisérovu empatickou metodu. Jasný se jako filmař a přítel stává součástí filmového vyprávění a tím podává zprávu o vlastním duchovním a filmařském životě. Snímek je naplněn atmosférou osobního spříznění a domácí intimity, kterou spoluutvářel i způsob natáčení ve stylu home movie s použitím videokamery HI-8. Materiál čítal přes sto hodin, výsledná verze pro kina a DVD má 102 minut, televizní pak 55 minut. Kritik Variety k filmu s uznáním poznamenal, že Jasného „jemný humanismus novovlnné senzibility" vede k „výsledku, který je přitažlivý, zábavný a poučný dokonce i pro diváka, jenž nepřijímá [...] vyjádření o spojeních s 'oním světem'". (Variety, č. 375/10, 26. 7. 1999) Snímek byl mimo jiné uveden na Art Film Festivalu v Trenčianských Teplicích v roce 1999 a téhož roku na MFF v Montrealu.
Dosud posledním dílem Vojtěcha Jasného je střihový dokument Peklo na zemi (Hell on Earth, 2001), který vznikl v USA jako součást pětidílného projektu Stevena Spielberga o holocaustu Broken Silence (2002) a který na základě autentických svědectví vypráví o osudech českých Židů v Terezíně a dalších koncentračních táborech.
Jiří Voráč, LFŠ 2013

oficiální text distributora,