Galaxy Quest

Název subžánru space opera použil spisovatel Wilson Tucker, když chtěl odlišit romanticky dobrodružné sci-fi příběhy od těch, které kladou důraz na vědeckost. Čímž paradoxně vnášel element elitářství do žánru, který kulturní estéti beztak celý považovali za něco plebejského. Během nadcházejících let, částečně díky hlasitosti a zápalu početných fanouškovských komunit dvou předních franšíz této kategorie, Star Trek a Star Wars, se z termínu vytratil pejorativní nádech. Ve stínu obou jmenovaných kolosů odpočívá celá řada populárních i zapomenutých titulů, které ve vesmírných kulisách rozehrávají ekvivalenty rytířských příběhů, šestákových westernů i heroických eposů. Nutno ovšem dodat, že mnohdy se jedná o variace právě na zmíněné dvě stěžejní ságy, které coby nezdolné monolity přímo vybízejí ke kopírování, podvracení i adorování.

Kultovní Galaxy Quest se dokázal jako jeden z mála epigonů díky důmyslnému příběhu vyrovnat svému vzoru. Ansámbl vyžilých herců, kteří obrážejí srazy scifistů a žijí ze slávy titulní televizní space opery, kontaktují s prosbou o pomoc mimozemšťané, považující seriál za dokumentární záznam skutečných hrdinských činů. Absurdní premisa by mohla svádět k přímočaré parodii. Ale byť si tvůrci utahuj z kultu Star Treku, jeho schematičnosti a naivity i charakterů či kariér jeho představitelů, současně neskrývají upřímný obdiv a nadšení pro odvážná dobrodružství z míst za nejzazší hranicí vesmíru, kam se dosud člověk nevydal.

Právě díky zastřešující nadsázce a sebereflexi Galaxy Quest ve výsledku představuje dokonalou space operu. Navíc takovou, která řadu z klíčových motivů žánru – od ideálu setkání lidí s cizí civilizací přes spektákl kosmické nezměrnosti po myšlenku vzájemnosti a síly týmu složeného z různorodých bytostí – naplňuje působivěji a uhrančivěji než mnohé příspěvky, co se berou vážně.

Jiří Flígl
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017

oficiální text distributora,