Fantom Opery

Nová verze populárního příběhu o tajemné a nešťastné bytosti Fantom Opery není (na rozdíl od minimálně třinácti předchozích) adaptací stejnojmenného románu Gastona Lerouxe, nýbrž zpracováním divadelního muzikálu, který podle něj vznikl. Producentem projektu ostatně byl autor hudby a spoluautor muzikálového libreta Andrew Lloyd Webber. Filmového přepisu jednoho z nejslavnějších muzikálů všech dob se ujal poněkud překvapivě Joel Schumacher, který jej pojednal ve velkém stylu, s důrazem na barvitou výpravu, bohaté kostýmy a řadu vizuálních efektů (hořící svíce vynořující se z vody apod.). (Navázal tím mj. na Lubinovu adaptaci – viz FP 3/48, 2/2005, str. 39) Divadelní provedení oživil dobově laděnými černobílými pasážemi, jež vlastně oddělují jednotlivé akty. - V roce 1919 vzpomíná starý vikomt Raoul de Chagny na události, jež se odehrály v pařížské Lidové opeře v roce 1870. Tehdy se tam jako bohatý mecenáš zamiloval do půvabné zpěvačky Christiny Daaé. Dívka však zaujala nejen jeho, ale i Fantoma Opery, záhadného a geniálního umělce se škraboškou přes část obličeje, který žil v podzemí divadla. Christina, která fascinujícího muže považuje za Anděla hudby, se ocitá v milostném dilematu, v němž si nakonec vybere Raoula. Fantom se na poslední chvíli vzdá pomsty a zmizí před lidmi, kteří jej chtějí zabít. – Celý děj (kromě černobílých sekvencí) se odehrává v budově divadla, případně v jeho katakombách, či na střeše. Dominuje mu velkoryse pojatá muzikálová hudba s dlouhými písňovými party, jež (s výjimkou Minnie Driverové) zpívají samotní herci. Za zmínku stojí zejména výkon mladičké Emmy Rossumové. – Na místo původní romantické a tajemné historky s detektivní zápletkou však vznikla srdceryvná love story o ženě zmítané mezi dvěma muži, jež se na některých místech možná až nebezpečně blíží kýči.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2005/2

oficiální text distributora,