Dům pro dva

Ondřej Vetchý a Jiří Schmitzer jako dva odlišní bratři, spojení zvláštním poutem, rozehrávají působivý příběh o životě a lásce. Dan a Bóža jsou jako oheň a voda. Žijí spolu a s matkou ve starém domku, oba pracují v tiskárně a každý z nich žije jiným způsobem života, vyznává jiné hodnoty, chová se jinak. Jenom jedno mají společné - lásku k jedné a té samé dívce, kterou ovšem milují každý po svém.

Zatímco mnohem starší Bóža je vyrovnaný, zodpovědný člověk s názory určenými křesťanskou vírou, jeho mladší bratr Dan představuje obvyklý typ frajírka a machra vyžívajícího se v hospodských zábavách a zastírajícího siláckými gesty bezbrannost mládí a nezkušenost. Právě jejich láska k půvabné Magdě, jíž nejprve svede lehkovážný Dan, aby jí byl však posléze oporou právě Bóža, je katalyzátorem jejich vztahů. Teprve po tragické smrti blízkého člověka začíná Dan chápat, že v jeho životě něco chybí.
Snímek Miloše Zábranského představoval svého času formálně velmi zajímavě a poměrně odvážně koncipované dílo s bohatou symbolikou, plné náboženských odkazů, a proto i notně ceněné kritikou. Bohužel film s odstupem času ztratil na svém náboji a jeví se sice jako snímek v kontextu tvorby dané doby zvláštní a originální, ale zároveň průhledný až naivní, v němž ona symbolika plní jen funkci líbivých ornamentů bez hlubších souvislostí. Ondřej Vetchý byl za roli Dana nominován na evropskou cenu FELIX za nejlepší mužský herecký výkon.

Autor/Zdroj:
28. Letní filmová škola