Druhá strana mince

Režisér Borys Lankosz (nar. 1973) se ve svém úspěšném debutu Druhá strana mince (původně jsme jej překládali jako Reverz) vrací do Varšavy v roce 1952, tedy do období tuhého stalinismu. Ve formě černé komedie s dramatickými prvky v něm na základě scénáře spisovatele, scenáristy a dokumentaristy Andrzeje Barta (nar. 1951), vydaného později i v autorově knižním zpracování, líčí nelehký úděl staropanenské nakladatelské redaktorky Sabiny, žijící ve společné domácnosti s matkou a babičkou. Obě starší ženy už mají jen jediný životní cíl: provdat ji. Sabina uvěří „náhodnému“ setkání se sympatickým mužem, který ji ochrání před zloději, a zamiluje se do něj. Až když se s ní Bronislav drsně pomiluje, pochopí, že milovaný muž je agentem státní bezpečnosti. Nepodlehne jeho nabídkám ani vydírání a otráví ho. Matka, která měla před válkou lékárnu, jí pomůže zlikvidovat mrtvolu. V současnosti se zestárlá Sabina setká se svým a Bronislavovým synem, žijícím v Americe a přesvědčeným, že jeho otec byl obětí režimu. – Snímek je natočený jako černobílý s barevnými vsuvkami ze současnosti. Významnou roli v něm hrají materiály z dobových týdeníků, ale i celková stylizace do podoby tehdejší polské kinematografie. Nejdůležitější jsou však vynikající výkony tří hereček. – Dílo bylo Polskem neúspěšně nominováno na Oscara za cizojazyčný film.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2011/2