Doo Wop

Francouzský dokumentarista a tvůrce hudebních videoklipů či reklamních spotů Daniel Lanzmann (nar. 1974) na sebe upozornil krátkým filmem Les chaussettes sales (2000, Špinavé ponožky), nominovaným v roce 2003 na Oscara. Ve svém celovečerním autorském debutu Doo Wop zcela zjevně navazuje na legendární snímek Jeana-Luca Godarda U konce s dechem (1959, FP 6/67, 1/2006). Protagonistou minimalistického příběhu je pařížský floutek Ziggy. Ten se během několika letních dnů setká se svou bývalou láskou Marií, zamiluje se do bulharské servírky a zpěvačky Maji, dostane „nakládačku“ od gangsterů, jimž dluží peníze, a přijde kvůli tomu i o své auto, staré kupé volvo. Mladík ví, že jeho starší bratr Albert má pravdu, když konstatuje, že „v životě máš jen to, co si vykoleduješ“, nicméně právě tak ví, že svůj způsob života nezmění a dále se bude liknavě snažit být úspěšným producentem kapely Špinavý ponožky (ta skutečně existuje a Daniel Lanzmann v ní hraje). – Naprostá většina filmu se odehrává v pařížských ulicích a v tamních bistrech, restauracích a klubech. Autor volí poměrně dlouhé záběry s pomalými jízdami, jimiž sleduje svého hrdinu, představovaného sympatickým Mikaëlem Fitoussim. Dává též značný prostor hudbě, jak zmíněné skupiny, tak i písním Prince, Public Enemy či Daniela Balavoina. Název filmu (uvedeného v sekci Fórum nezávislého filmu na MFF v Karlových Varech 2005 a na Festivalu francouzského filmu 2005) je ostatně odvozen z rhythmandbluesového či rockandrollového vokálního stylu padesátých a šedesátých let.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2006/3