Doba, která nemůže usnout

Někteří lidé dokáží usnout kdekoliv. V metru. Na poradě. V kině. Ale někdo nedokáže usnout ani ve tři ráno ve své vlastní posteli. Když člověk nemůže usnout, tak se ponoří sám do sebe. Snaží se najít řešení, ale hlasitost myšlenek mu v tom brání. Myslí na den, který prožil nebo na den, který nastane. Myslí na hudbu, kterou slyšel, když mu bylo dvanáct a poprvé spal v cizí posteli. Nebo se snaží najít způsob, jak usnout. Zacvičit si. Projít se. Uvařit si čaj. Strávit večer u televize nebo hltat kontent na internetu. Jeho jediná společnost je on sám. V tu chvíli se jeho mysl rozejde všemi směry.

(Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)