Bílý lovec, černé srdce

Mistrovské dobrodružné drama Africká královna (1951, FP 21/54) patří k
nejlepším dílům režiséra Johna Hustona; scénář dnes už kultovního snímku
napsal Huston s britským scenáristou Jamesem Ageem podle svého námětu, inspirovaného stejnojmennou povídkou Cecila Scotta Forestera. Příběh se odehrává
na počátku první světové války v Africe a téměř výhradně na palubě parního
člunu; jeho hlavními (a téměř jedinými) aktéry jsou kanadský dobrodruh Allnutt
(Humphrey Bogart) a britská misionářka Rosie (Katherine Hepburnová). Snímek
byl z převážné části za obtížných podmínek skutečně natáčen v Africe;
náročné realizaci se do cesty stavělo nejen počasí, ale i složitá osobnost samotného režiséra. Podíl na tom, že Africká královna dnes patří k nestárnoucí
filmové klasice, má Hustonova koncentrovaná režie, profesionální souznění
vynikajících hlavních představitelů i způsob, jakým si kameraman Jack Cardiff
poradil s problematickým barevným materiálem. - Čtyřicet let po natáčení
Africké královny se po Hustonových stopách vydal herec a režisér Clint Eastwood,
aby podle knihy spisovatele a scenáristy Petera Viertela, vydané v roce 1953,
natočil film Bílý lovec, černé srdce. Přestože inspirace známými zvraty kolem
natáčení Africké královny je zjevná, mají hlavní aktéři smyšlená jména a natáčený
film se jmenuje Africký obchodník. Hlavní postavou vyprávění je slavný
hollywoodský režisér John Wilson, jeho přítel a scenárista se jmenuje Pete Verrill,
dvojice hereckých hvězd pak Kay Gibsonová a Phil Duncan; vizuálně jsou však
postavy maximálně připodobněny svým předobrazům. Nejde o typický 'film o
filmu": filmařské práci je věnováno jen málo pozornosti, vše se točí okolo úsilí
tvrdohlavého režiséra ulovit velkého slona. Psychologická rovina příběhu je
zpracována prostřednictvím značně proklamativních rozmluv hlavních aktérů.
Metaforické vyústění Wilsonova nepříliš jasného vnitřního konfliktu je nevěrohodné:
hrdinovo prozření zapříčiní změnu konce chystaného filmu, ale zároveň funguje i jako násilný apel na ekologické chování člověka v přírodě. Výrazně statický
přístup k potenciálně zajímavé látce dal vzniknout pouze průměrnému snímku, v jehož zjevných dramaturgických nedostatcích se ztrácí i snaživá interpretace
Hustonovy osobnosti z pohledu Eastwooda jako herce. Film tak zůstává
pouhou neobratnou poznámkou na okraj legendárního díla i jeho pozoruhodného
tvůrce.
-ap-, Filmový přehled 1994/5/5